Ordinace Braník

Ordinace praktického lékaře

Očkování

Očkujeme proti všem níže uvedeným nemocem. Očkovaný nesmí být nachlazen ani trpět jiným akutním onemocněním. Po aplikaci očkovací látky je NUTNÉ vyčkat 20 minut v čekárně k průběžné kontrole zdravotního stavu. Cena za aplikaci je 100 Kč. Očkovací látku je možno zakoupit v lékárně (na recept) nebo přímo v ordinaci. Vakcíny nemáme ihned k dispozici (vyjma TETAVAXU a FSME), ale můžeme objednat a většinou do 3 dnů jsme schopni očkovat, proto prosím volejte včas. Pro složitější očkovací schémata- např. před cestou do exotické ciziny je lépe kontaktovat přímo očkovací centrum v Praze.


Tetanus

Tetanus je nebezpečné infekční onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani. Tato bakterie je přítomna ve stolici mnoha zvířat i člověka a hnojením se dostává do půdy, kde ve formě spór vydrží měsíce i léta.

Vstupní branou nákazy jsou drobná i větší poranění na lidském těle, která se dostanou do kontaktu s kontaminovanou půdou. Lidé se nejčastěji nakazí otevřenou ranou, která je obvykle hluboká, ale často i nepatrná, způsobená hřebíkem, třískou nebo jinými řeznými předměty kontaminovanými touto bakterií. Nebezpečné jsou ale také „otevřené“ bércové vředy u zahrádkáře. Spóry se dostávají pod kůži a patogen se v anaerobním prostředí začne množit a naváže se na nervovou tkáň.

Toxiny produkované bakteriemi blokují uvolňování svalového stahu, proto se tetanus projevuje křečemi a ztrátou koordinace svalových pohybů. Na počátku onemocnění si začne nemocný stěžovat na potíže při otevírání úst, které je vyvoláno zvýšeným napětím žvýkacích svalů. V této fázi nemocný člověk obvykle nemívá žádné jiné obtíže ani teplotu. Postupně se ale zvýšené napětí rozšiřuje i na ostatní svaly a dochází k rozvoji celkových křečí, při kterých se může nemocný udusit. Polovina nemocných svému onemocnění podlehne.

Proti této vážné nemoci existuje očkování, které je v Česku zavedeno plošně. Přeočkování proti tetanu by mělo následovat v rozmezí 10 až 15 let, kdy by si každý dospělí měl termín přeočkování kontrolovat. Po zavedení plošného očkování se u nás nemoc vyskytuje pouze zřídka.


Černý kašel - pertuse

Černý kašel je vysoce nakažlivé, akutní infekční onemocnění. Inkubační doba je 1 - 2 týdny, nejčastěji bývají postiženy děti 10 - 14 let. Pro neočkovaného novorozence a kojence do 1 roku věku může být smrtelné.

Černý kašel se přenáší kapénkovou infekcí, tedy při bližším kontaktu s nemocným. Často se nemoc šíří v rámci rodiny, kdy jsou spolu členové v každodenním úzkém kontaktu. Dospělí byli kdysi očkováni, bohužel imunita časem zmizela, a proto mohou být dospělí zdrojem tohoto onemocnění. U dospělých probíhá onemocnění většinou lehce nebo atypicky. U kojenců je naopak nemocnost a úmrtnost vysoká.

Typickým projevem onemocnění je křečovitý kašel. Krátké, štěkavé kašlání je následováno hlubokým obtížným nádechem s lapáním po dechu. Při těchto stavech se může objevit namodralé zbarvení obličeje a krvácení do spojivek. Mezi záchvaty kašle se postižený cítí obvykle celkem dobře. Onemocnění je nebezpečné především pro malé děti, u kterých může dojít k rozvoji zánětu plic nebo mozkových obalů.


Kdo by se měl očkovat?



Chřipka

Chřipka je virové onemocnění vyskytující se po celém světě - v zimě v oblastech mírného pásu a většinou během teplé vlhké sezóny v tropických oblastech. V České republice je vrchol výskytu infekce většinou v období od ledna do března, kdy se objevují i chřipkové epidemie. Chřipkou ročně v České republice onemocní 1,5 - 2 miliony lidí a zemře 2 000 - 3 000 lidí.

Virus chřipky se rozprašuje do vzduchu v kapénkách, které pocházejí z dechu, kašle nebo kýchání infikovaných osob. Proto je chřipka tak snadno přenosná.

Virus chřipky proniká do těla nosohltanem a během 2 - 3 dnů se projeví příznaky nemoci. Mezi nejčastější chřipkové symptomy patří vysoká horečka, zimnice, bolesti hlavy, svalů a kloubů a celková slabost, která nemocného vysloveně upoutá na lůžko. Až později se přidává pálení v krku a kašel. Tím se chřipka zpravidla liší od běžného nachlazení, které se projevuje daleko mírněji a ze kterého se nemocný rychle uzdraví. Onemocnění obvykle trvá 3 - 7 dní. U starších, oslabených nebo chronicky nemocných osob, které jsou onemocněním nejvíce ohroženy, může vyvolat zápal plic, postižení srdečního svalu nebo nervové tkáně a u dětí zánět středního ucha.

Očkujeme vždy na podzim jednou dávkou. Nutno očkovat každý rok - vakcína je vyráběna dle aktuální epidemiolog. situace.


Klíšťová encefalitida

Klíšťová meningoencefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy se do těla člověka nejčastěji dostává přisátím infikovaného klíštěte.

Infikované klíště je zdrojem nákazy klíšťovou encefalitidou jak pro člověka, tak také pro zvířata. Nakažená klíšťata se vykytují po celé České republice, nejohroženější jsou oblasti Jižních Čech, Plzeňska, Poddyjí a další. Ve výjimečných případech se lze nakazit také jiným způsobem, a to pitím tepelně neupraveného kravského, ovčího nebo kozího mléka, které pochází od zvířat nakažených klíšťovou encefalitidou.

Klíšťová encefalitida má obvykle dvoufázový průběh. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže samy odezní. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojde k úplnému uzdravení organizmu. Jinak se nemoc projeví ve své druhé fázi nástupem krutých bolestí hlavy, horečkou, světloplachostí a nevolností. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, závratě, poruchy spánku a paměti, dezorientace. Čtvrtina nemocných má po prodělání klíšťové encefalitidy trvalé následky, jako jsou chronické bolesti hlavy, obrna horních končetin nebo poruchy koncentrace a spánku.

Nejvhodnějším způsobem prevence před tímto onemocněním je očkování proti klíšťové encefalitidě. To se doporučuje zejména osobám, které žijí v rizikových oblastech, nebo aktivním osobám, které se často pohybují v přírodě, sportují nebo chodí na pravidelné vycházky s domácími miláčky.


Meningokokové nákazy

Meningokokové infekce jsou závažná onemocnění způsobující různé formy zánětů mozkových blan (hnisavé meningitidy) nebo celkové horečnaté onemocnění (sepse, šok). V ČR se nejčastěji vyskytují 2 druhy meningokoka - typ C (nejagresivnější) a B, subtyp A je méně častý, naopak v Africe nejčastěji druh W135, Y. Nemoc má velmi často dramaticky rychlý průběh, kdy v krátké době během pouhých několika hodin dojde z plného zdraví k životu ohrožujícímu selhání organizmu pacienta.

Zdrojem nákazy je člověk, původcem onemocnění je bakterie Neiseria meningitidis. K nákaze dochází při bližším styku s nemocným nebo i bezpříznakovým bacilonosičem především při velkém nahromadění lidí a vyšší fyzické námaze. Bakterie se přenáší kapénkovou infekcí, to znamená vzduchem (mluvení, kašlání, kýchání) nebo předměty, které jsou potřísněné sekrety dýchacích cest.

Nejohroženějšími věkovými skupinami jsou děti a mladí lidé. Onemocnění začíná náhle, je provázeno vysokou horečkou, silnými bolestmi hlavy a kloubů. Po těchto příznacích může následovat náhlý (během hodin) nástup ospalosti, zmatenosti, ztuhnutí šíje, zastřené vědomí a typické krvácení do kůže. Komplikace meningokokového onemocnění mohou zahrnovat ztrátu sluchu, slepotu, epilepsii a trvalé poškození mozku. V nejhorších případech vede toto onemocnění k úmrtí. Interval mezi začátkem onemocnění a úmrtím u invazivních meningokokových onemocnění je velmi krátký, v průměru 24 hodin. Četnost výskytu meningokokových nákaz je u nás poměrně nízká, zhruba 50 až 200 případů ročně.

Nejvhodnější prevencí proti těmto onemocněním je očkování. V současné době je k dostání vakcína, která chrání proti čtyřem typům meningokokových infekcí, a poskytuje tak kvalitní ochranu a protilátky při styku s bakteriemi. Mimo dětí a mladých lidí má očkování proti meningokokovým onemocněním velký význam také pro osoby cestující do oblastí s výskytem těchto infekcí, zejména do Jižní Ameriky, Asie nebo Afriky.


Spalničky

Spalničky jsou akutní vysoce nakažlivé onemocnění s vyrážkou. Inkubační doba je 8-21 dnů. Onemocnění se přenáší kapénkovou infekcí. V první fázi, která začíná obvykle 10. den po nákaze a trvá přibližně 4 dny je přítomna horečka, rýma, kašel a zánět spojivek. Poté následuje 2.stadium - vyrážka v obličeji, na trupu a končetinách. Izolace nemocného je nutná od zjištění onemocnění do 7 dnů po objevení vyrážky. Prodělané onemocnění zanechává celoživotní imunitu. V ČR bylo zavedeno povinné očkování proti spalničkám v roce 1969, nejprve jednou dávkou, od roku 1975 se očkování provádí dvěma dávkami vakcíny.

V souvislosti s epidemií v Ústeckém kraji (importovaná nákaza z Indie) se doporučuje pro osoby, které byly v kontaktu s nemocným spalničkami v období jeho infekčnosti (4 dny před a 4 dny po objevení se exantému), tento postup očkování:


Rakovina děložního čípku

Rakovina děložního čípku je celosvětově druhý nejčastější typ rakoviny u žen po rakovině prsu. Ročně onemocní 480 000 žen, polovina z nich umírá. V České republice je ročně diagnostikováno více než 1000 nových případů cervikálního karcinomu, z nichž přibližně 400 končí smrtí.

Příčinou vzniku onemocnění jsou virové, sexuálně přenosné papilomaviry (HPV). Existuje více než 100 typů těchto virů. Přibližně 30 typů HPV postihuje oblast pohlavních orgánů a odborníci je dělí na skupinu s vysokým rizikem způsobující zhoubné bujení, a typy s nízkým rizikem, které způsobují např. genitální bradavice a léze na čípku. Genitální HPV jsou obvykle přenášeny sexuální cestou.

U většiny žen proběhne infekce zcela bez příznaků a po roce či dvou sama zcela odezní. Pokud infekce přetrvává, vytvoří se na čípku léze, které se buď samy zhojí, nebo zhoršují. Právě z těžkých lézí se může vyvinout nádor. U většiny žen stačí obranné mechanismy organizmu virus zlikvidovat. Ženy, jež byly infikovány určitými typy HPV a nebyly schopny zbavit se viru (např. vlivem oslabené imunity), mohou onemocnět prekancerozami a rakovinou děložního čípku.

Očkování proti rakovině děložního čípku je v tuto chvíli jediné očkování, které je na trhu dostupné proti tak vážné nemoci, jako je rakovina. Karcinom děložního čípku nevznikne, když není v organizmu přítomen virus HPV, a protože očkování brání infekci, zabrání i vzniku karcinomu. Očkování proti HPV je vhodné pro všechny dívky a ženy. V tuto chvíli probíhá také akce zdravotních pojišťoven na podporu tohoto očkování.


Žloutenka typu A

Žloutenka, přesněji infekční hepatitida, je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi. V České republice v roce 2008 propukla epidemie žloutenky typu A, po které virus neustále cirkuluje v populaci. Dále se žloutenka typu A vyskytuje v zemích s nízkým hygienickým standardem, v oblastech Afriky, Asie, Středomoří, Středního východu, Střední a Jižní Ameriky.

Zdrojem nákazy je nemocný člověk s viditelnými nebo skrytými příznaky. Onemocnění se šíří těsným stykem, rukama nebo prostřednictvím kontaminované vody a potravin. Ohroženi jsou především cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně nebo cestovatelé žijící v úzkém styku s obyvatelstvem z rozvojových zemí. Rizikové potraviny jsou saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové. Importované případy mohou být zdrojem nákazy pro onemocnění dalších osob.

Onemocnění žloutenkou se v první fázi projevuje chřipkovými obtížemi (teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, celková slabost). Dále se mohou vyskytnout kloubní, kožní a nervové projevy. V další fázi nemoci dojde ke zhoršení potíží, kdy má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. Příznaky v některých případech nemusí být přítomny vůbec a nemocného přivádí k lékaři až žluté zbarvení kůže a bělma oka. U 10 % pacientů může dojít ke komplikovanému průběhu onemocnění. Následná rekonvalescence může trvat několik měsíců. Existují i bezpříznakové formy infekce, kdy se nemocný pohybuje v populaci a nepozorovaně přenáší virus na další osoby.

Preventivní opatření zahrnují zvyšování osobní hygieny, zdravotní výchovu o dodržování hygienických zásad. Důraz musí být kladem na konzumaci nezávadné pitné vody a potravin. Nezastupitelnou preventivní roli hraje očkování proti žloutence, které je doporučeno nejen při cestování ale i pro tuzemsko.


Žloutenka typu B

Žloutenka typu B (hepatitida B) je vysoce odolný virus, který také napadá primárně játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Často může po letech vyústit v cirhozu jater či zhoubný nádor.

Zdrojem onemocnění je infikovaný člověk před objevením prvních příznaků onemocnění i po dobu akutního průběhu onemocnění. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus žloutenky se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.

Onemocnění se v první fázi projevuje chřipkovými obtížemi (teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, celková slabost). Dále se mohou vyskytnout kloubní, kožní a nervové projevy. U tohoto typu infekce může, ale nemusí dojít k zežloutnutí kůže a sliznic. Pro určení diagnózy jsou důležité nejen pozorovatelné příznaky, ale i výsledky biochemického a sérologického vyšetření. Nemoc může probíhat také zcela bezpříznakově nebo jen s mírným průběhem. Může mít ale i velmi závažný průběh, který může vést až k selhání jaterních funkcí a k jaternímu kómatu končícímu smrtí.

Očkování proti žloutence je spolehlivou ochranou proti tomuto onemocnění. Základní očkovací schéma poskytuje celoživotní ochranu. Od poloviny roku 2001 se v ČR očkují děti v rámci pravidelného očkovacího kalendáře - proto u pacientů narozených v roce 1989 a mladších není toto očkování nutné.


Pneumokokové nákazy

Pneumokokové infekce způsobené bakteriemi jsou zdrojem zápalu plic, zánětů mozkových blan, zánětů průdušek, zánětů středouší nebo obličejových dutin. Nejčastější pneumokokovou nákazou jsou záněty středního ucha, které postihují především děti.

Zdrojem infekce je nemocný člověk s pneumokokovou infekcí nebo bacilonosič. Tato infekce se přenáší obvykle vzdušnou cestou kapénkovým způsobem nebo vzniká jako vnitřní infekce u bacilonosiče, u kterého došlo k oslabení imunitního systému a k vytvoření vhodných podmínek pro rozmnožení a invazi této bakterie.

Pneumokokové infekce mají prudký začátek s vysokou horečkou, dráždivým kašlem, bolestí na hrudníku a dušností. Léčba se provádí antibiotiky. Nejvíce ohroženy jsou děti do 5 let, chronicky nemocní (onemocnění srdce a cév, plic, ledvin, cukrovka, oslabení imunitního systému) a starší lidé.

Pojišťovna hradí očkování vakcinou PREVENAR 13 nově všem pacientům nad 65 let! Podává se v jedné dávce, dříve očkované PNEUMO (dnes již se nevyrábí) je nutno přeočkovat po 5 letech.


Pásový opar - NOVINKA:

Puchýřkovité, bolestivé onemocnění, způsobené virem neštovic. Virus přežívá skryt organismu a v případě oslabení se onemocnění projeví rozsevem malých oparových puchýřků v oblasti, kde probíhá nerv. Nejčastěji v oblasti zad, hrudníku, břicha – podél žeber, ale i v oblasti obličeji. Výsevu puchýřků předchází netypické bolesti v dané lokalitě (někdy i několik dnů). Tato bolest pak přetrvává i roky a je obtížně tlumitelná obvyklými léky na bolesti.

Od dubna 2014 bude k dispozici očkovací látka ZOSTAVAX, která snižuje možnost onemocnění pásovým oparem nebo spíše zabraňuje jeho komplikacím - přetrvávající bolestivost. Určena je pro pacienty mezi 50 - 60 rokem života, podává se 1 dávka. Není hrazena ze zdrav. pojištění - cena bude cca 2500 Kč.


Ceny očkovacích látek jsou proměnlivé, orientačně lze najít na stránkách www.ockovacicentrum.cz. V naší ordinaci uvedené ceny nepřekračujeme!

Některé zdravotní pojišťovny dokonce na očkování přispívají - viz. www.ockovacicentrum.cz.

Přesný rozpis doporučeného očkování pro dospělé naleznete na www.vakcinace.eu